Pár zajímavých myšlenek...

08.09.2019

Proč sakra čekám u doktora tak dlouho?! Ty sestry se jen flákají a doktoři jakbysmet...No, ne.


Před pár dny jsem viděla moc pěkný (spíše smutný) rozhovor ohledně toho, že jsou doktoři přetížení, dělají mnoho směn navíc, po nocích místo spánku papírují a hlídají na odděleních, psychicky se hroutí a zanedbávají své rodiny. Proč tomu tak je? Na jedné straně jsou tu lékaři, kteří se snaží pomáhat, leč mnohdy nemají k pacientovi takový přístup jaký by chtěli mít. Jak to myslím? Vezměme si, kolik různých věcí takový doktor musí stihnout. Kolik pacientů denně nervózně přešlapuje na ambulancích, kolikrát denně slyší o tom, jak je naše zdravotnictví příšerné. Nebudu lhát. Sama jsem z toho kolikrát byla dost naštvaná, ale vždycky jsem se snažila to aspoň nedávat najevo. Právě proto, že vím, jak těžké to musí být.  Abyste si trochu udělali obrázek o čem mluvím, přikládám sem zmiňovaný rozhovor, na který bych se ráda podívala trochu blíž, a na nějž bych chtěla slyšet i vaše názory.

Vážně jsou lékaři otroci?

Ano i ne. Ano, je jich nedostatek, musí pracovat více, než by měli, ale...Kdo je nutí? To byl přesně první komentář, se kterým jsem se na toto téma setkala. Kdo je nutí? Vždyť za přesčasy mají peníze, ba dokonce přesčasy tvoří až polovinu jejich příjmů. Dobrá. Pro mě je tento argument vcelku silný. Ale představme si, jak by to fungovalo, kdyby doktoři přesčasy nedělali. Co by se stalo? Představte si, že úderem určité hodiny se lékař sebere, nechá všechny nedokončené papíry na stole, pacienty v čekárně a odejde domů. Kdo za něj všechno dodělá? Ano, další už tak vyčerpaný lékař. A co když ten nechá všechno na tom dalším? Asi víte, kam tím mířím. Nikdo lékaře nenutí, aby to dělali. Ale když to nebudou dělat, vedení se s nimi buď rozloučí, nebo si mezi kolegy udělají takovou pověst, že pro ně bude obtížné v tomto kolektivu pracovat.

Doktoři si pořád stěžují. Já jsem povoláním ...., a taky jsem vyčerpaný. A co jako?

Další z argumentů, které se v komentářích pod videem objevují. Přijde mi hloupé srovnávat dvě profese. Můžete se mnou nesouhlasit, ale nadělá větší paseku nevyspalá prodavačka, nebo nevyspalý chirurg? Spousta lidí takto srovnává. Ať už tím bagatelizují povolání lékařů, či naopak podporují tuto práci. Mně osobně je jedno, kdo co dělá, jak náročné to povolání je. Každý by měl mít nárok na slušné zacházení. Proto tu přeci existuje něco jako Zákoník práce, který je, bohužel, často v případech lékařů a sester, všemi způsoby obcházen a nerespektován. Ví se to. Všichni to ví. Ale nikdo s tím nic nedělá. Určitě můžete namítat, že tu máme všelijaké politiky, kteří dennodenně bojují za práva pacientů i lékařů. Že nic není ze dne na den, že všechno potřebuje čas. Ale jak dlouho tohle všechno může ještě fungovat, než dopadne ona poslední kapka a vše se naprosto zhroutí?

Buďme chápavější. 

Vážně. Možná si teď říkáte, že tím stejně nikomu nepomůžeme, ale věřte, že každá ušetřená stížnost může zachránit nemocniční personál před psychickým zhroucením, syndromem vyhoření a dalšími problémy, s nimiž se již mnoho lidí potýká. Berte tenhle článek spíš jako můj pohled na věc, to jak to vidí (zatím) nadšená medička, která se snad jednoho dne dopracuje do příjemnějšího pracovního prostředí, než jaké zde panuje nyní. Sama vím, jak hrozné to je, když člověk s dlouhotrvajícími zdravotními problémy musí čekat i několik měsíců, než se mu dostane péče odborníka, přičemž i tak se mnohdy nedostane pomoci. Zkusme doufat, že i když je to těžké, doktor chce pro pacienta vždy to nejlepší. Jinak by to povolání nemohl dělat. 

Na závěr ještě přidávám dva rozhovory. Ten první je zase z opačného pohledu, konkrétně jak na věc nahlíží současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. 

Druhý jsem našla poté, co jsem již dopsala tento článek, a myslím, že nádherně shrnuje celou moji myšlenku a snahu o to, aby se o tomto tématu více mluvilo. Pokud vás tato slečna zaujala, má úžasná videa pro budoucí mediky, a já sama ji sleduji už nějakou dobu. :)

Díky za váš čas, budu moc ráda, když se o tomto článku pobavíme dole v komentářích. A příště snad o něco veseleji! Vaše Kája <3


© 2019 Karolína Bořilová. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky