Hoří? Spíš jen samá voda. 1.týden na LF

Hned první den, co vlezeš na fakultu, tak z učení nevylezeš! A takhle dalších 6 let. No,...ne. ZATÍM.

Ahoj. Pro ty, kdo si mysleli, že už nikdy žádný článek nevyjde, vyjde. Teda minimálně jeden, tenhle. Říká se, že medicína člověka připraví i o zbytky volného času, sil a zdravého rozumu. Že je to jen dril a dril, dennodenně. I já jsem četla nejeden článek od mediků, že hned první den po anatomii přišli vyřízení, sedli ke knížkám a začali drtit. Jak to tedy zatím vypadá u mě?

Prosím, už žádný "slovo úvodem"...

Tak na začátek. Každý profesor (ano, kdybyste na vysoké řekli učitel, pravděpodobně jim vyskočí ještě o jednu vrásku navíc, než již mají z milionů oslovení "učitel" z dob dávno před vámi) začíná slovy, že si prvně povíme něco o průběhu předmětu, jak bude ukončen, z čeho se učit, z čeho na a tak dále. "Na vysoké vás nikdo nebude vodit za ručičku" jsem si představovala teda fakt trochu jinak, ale neříkám, že to je špatně. Jen když už po páté 20 minut na začátku předmětu slyšíte to samé dokola, máte pocit, že ani nejste na vysoké, ale v pomocném ústavu. Snad mě to čeká naposledy už jen zítra na cvikách a pak ještě v pátek. Pak bych prosila už jen výklad, děkuji mockrát. :D

Plánování, plánování, plánování!

Můj život je jedno velké plánování. Zatím tomu není jinak na vysoké škole. Ještě před nástupem jsem si ve čtvrtek naplánovala, co se kdy budu v týdnu učit. Popravdě jsem nedodržela snad jediný čas, což jsem taky očekávala. Ne že bych nebyla dostatečně motivovaná, to jen například opakování OPZ (ochrany a podpory zdraví) fakt nepotřebuje hodinu po každé přednášce, ale přesně 0 minut, protože je to kravina a naučím se na to před zápočtem. :D No vážně, myslela jsem si, že občanskou už nikdy neuvidím a dostala jsem to samé, možná ještě o něco horší. Zachraňuje to snad jen učitelka (jo, učitelka, má "jen" mgr., tak tady profesor údajně není na místě :D), která je takové usměvavé sluníčko. Ale zpátky k plánování. Aktuálně to s ním vypadá tak, že přijdu domů, napíšu si, co cca chci stihnout, rozepíšu si to do nějakých učebních bloků a snažím se to +- dodržovat. Ono je to ale složitější, vzhledem k tomu, že jsme nikde, kromě anatomie, ještě nic ani nezačali, teda když už, tak naprosté minimum, které si stačí přečíst před další přednáškou. Co se ale snažím dodržet jsou týdenní cíle a úkoly, které jsem si stanovila. Například:

• Stavit se alespoň 1x v kosťárně (Splněno v pondělí, další návštěva je v plánu zítra)
• Studovat poctivě (O tom si povíme dál...)
• Přežít tělocvik (Splněno, teda píšu tenhle článek, takže se to bere jako úspěch :D)
• Každý večer si udělat hodinku před spaním "pro sebe" (= kouknout na nějaký seriál/ zavolat s přítelem/ kreslit si - ale ne anatomii! :D)

Mám tam ještě další, které jsou však v procesu, takže si o nich můžeme povědět zase příště. Ale teď tedy k tomu nejdůležitějšímu - 1. týden a učení.

Nulla dies sine anatomia.

V překladu - Není dne bez anatomie. 

Tohoto hesla se snažím držet. Zatím by to nebylo tak nutné, ale co můžeš udělat dnes...
První přednáška z anatomie se týkala obratlů, žeber a hrudní kosti. (Legrace je, že když tohle píšu, bylo pro mě náročné vybavit si právě české ekvivalenty pro vertebrae, costae a sternum, přitom jsem na medicíně teprve 3 dny. Začínám se bát, že po měsíci budu mluvit víc latinsky, jak naším krásným českým jazykem.) Po přednášce jsem měla čas, takže jsem vzala tu nejchytřejší hlavičku v naší skupině (podle mě i v celém ročníku, jestli tomu tak snad není, tak se budu velice divit), a společně jsem vyrazili směr "půjčovna kostí", prostě laicky do kosťárny. Ta se otevírá vždy v celou hodinu, přičemž v celou se kosti zase navrací zpět. Prostě si tam sednete, vezmete do rukou skutečné kosti a zjistíte, že se to ani trochu nepodobá těm obrázkům z atlasu. Teda aspoň to jsem slyšela. Zatím jsem měla v ruce právě jen sadu výše zmíněného a musím říct, že jsem byla překvapená, jak nádherně mi to všechno začalo dávat větší a větší smysl. :) Ale to jsem přeskočila. Před půjčovnou jsem byla asi 5 minut před avizovanou celou hodinou. Čekali jsem asi do 15, přičemž stále nikdo nepřicházel. Když okolo procházela, nám neznámá vyučující, neváhala jsem a zeptala jsem se, jak to tedy s kosťárnou je. Naštěstí si mě všimla už předtím, takže nám sehnala někoho, kdo nás tam pustil se slovy, že nikdo nečekal, že se najdou blázni, kteří do této posvátné místnosti zamíří hned první den, přesněji řečeno několik málo okamžiků po přednášce. Co však nemohla vědět bylo to, že oba jsem si už o prázdninách první přednášku procházeli, takže jsem teoretické znalosti už měli. Já teda samozřejmě o hodně menší, ale i tak dostačující k tomu, abych se během pár okamžiků začala vcelku bez problémů orientovat. První setkání s anatomií tedy dopadlo více než přátelsky. Aktuálně jsem se doučila celou horní končetinu, která je obsahem dalšího týdne, takže zítra si to zlehka můžu projít na kostech a v pondělí o přednášce jen zopakovat. Mnoho z vás si asi teď říká, jaký musím být děsný šprt, když se učím dopředu. Ale není právě o tom umění se učit? O tom, využít ten čas, kdy toho ještě není moc? Když si pomalu kreslím všechny kosti, kdy si dávám 2 a 2 dohromady svým tempem, kdy nemusím stresovat nad haldou učebnic, že se mám do dalšího dne naučit to a ono? Mám radost sama ze sebe. Ano, jistě, můžete namítat, že je to první týden, že mě to přejde, že bude hůř. A já s vámi souhlasím. Ale snažím se dělat vše pro to, abych byla v psychické pohodě i po další týdne, ne jen v ten první. :) A zatím mě to děsně baví a ještě víc naplňuje! <3

Sečteno, podtrženo...

Každý týden (spíše každé období od posledního článku do aktuálního) bych si chtěla držet jistou statistiku (což jsem samozřejmě okoukala od jedné medičky a jejího blogu, ale nápad se mi líbí.) Sepíšu si tady tedy pár statistických údajů a uvidíme, jak na tom budu zase příště. To je pro dnešek vše a těším se, snad už ve svižnějším tempu, zase někdy. 

• Počet vypitých káv/čajů/energeťáků: 0/5/0
• Počet nocí, kdy jsem kvůli učení šla spát po půlnoci: 0
• Počet psychických zhroucení: 0
• Počet rán, kdy se mi fakt nikam nechtělo: 3 (ze 3 :D)
• Počet přednášek, na které jsem nešla: 0
• Počet ujetých autobusů do školy: 0

(Zatím si nevedu špatně, no ne? :D)